KURTGÖDEL
v Brně zapomenut, ve světě uznáván
v Brně zapomenut, ve světě uznáván
Kurt Gödel je především největším logikem všech dob po Aristotelovi, který zásadně prohloubil spojení logiky se základy matematiky. „Ajťáci“ o něm hovoří jako o otci programovacího jazyka. Pro tento obor má obdobný význam jako Mendelovy zákony pro genetiku.
Narodil se v roce 1906 Brně, vrchol jeho kariéry i života se odehrál v americkém Princetonu po boku svého přítele Alberta Einsteina.
Jeho teorii relativity Gödel obohatil nalezením nových řešení rovnic, které mimo jiné umožňují uvažovat o časových smyčkách (návratu do vlastní minulosti).
Jeho dvě slavné věty o neúplnosti z roku 1931 odpovídají na otázky spojené s mezemi mechanických procesů, bezesporností matematických teorií a vztahu mezi pravdou a jejím důkazem.
Více o Kurtu Godelovise Marianě a Rudolfovi Gödelovým, zámožné německé rodině z Brna, narodil druhý syn, Kurt.
Rodina Gödelových kupuje vilu v ulici Pellicova 8a.
Umírá Gödelův otec. Po jeho pohřbu se Kurt do Brna už nikdy nevrátí. V tu dobu už žije ve Vídni
V červnu 1930 v kavárně Café-Reichsrat neformálně oznámil Rudolfu Carnapovi svůj objev „důkazu existence... zobrazit celý text
Podnikl první cestu do Ameriky, aby tam přednášel o objevu neúplnosti v Ústavu pro pokročilá studia v... zobrazit celý text
Nacisté ve Vídni označili Kurta Gödela za Žida, přestože pocházel z „tradiční“ německé rodiny... zobrazit celý text
Získal americké občanství. Tamější akademickou společností byl dobře přijat, jeho sousedem a blízkým... zobrazit celý text
Po Einsteinově smrti a s postupným odchodem dalších přátel se Gödel stále více uzavíral do sebe. I když... zobrazit celý text
Celoživotní úzkost a paranoia se stupňovaly a vyústily ve strach z otravy. Přestal téměř jíst. Po krátké hospitalizaci... zobrazit celý text
Teprve v roce 2019 po něm byla pojmenována v Brně ulice. Vlastně ulička bez jediného vchodu.
Měl třicetisekundovou scénku ve výpravném filmu Oppenheimer (2023) od Ch. Nolana.
Zde spatřil světlo světa Kurt Gödel 28. dubna 1906 – jako druhé dítě Marianny a Rudolfa Gödelových. Byl pokřtěn v Červeném kostele, v německém evangelickém sboru, a jeho kmotrem byl Friedrich Redlich, zámožný brněnský továrník, jehož textilku Kurtův tatínek nejprve řídil, později spoluvlastnil. Na domě byla v srpnu 1993 odhalena pamětní deska, jejímž autorem je brněnský výtvarník Milivoj Husák.
Velmi dobré majetkové poměry umožnily Gödelovu otci dát v roce 1914 vystavět vilku v nynější Pellicově ulici, do níž se rodina v následujícím roce přestěhovala a kde Kurt prožil svá gymnaziální léta. Pamětní desku Kurta Gödela, jejímž autorem je sochař Ivo Koníček, slavnostně odhalil v srpnu 2008 matematik Petr Vopěnka.
Spojnice mezi Husovou a Pekařskou, která probíhá nad parkem Studánka a přimyká se k zadní straně Kurtova rodného domu pod okny bytu Gödelových ve 2. patře, byla pojmenována uličkou Kurta Gödela a v srpnu 2019 za účasti primátorky města Brna slavnostně označena cedulkami.
V letech 1912–1916 navštěvoval Kurt Gödel německou evangelickou základní školu, na Trautenbergergasse, dnešní Opletalově ulici, která je naproti Červenému kostelu. Kurt Gödel měl vždy jen výborné vysvědčení, ale býval opakovaně rodiči omlouván zejména z tělocviku kvůli záchvatům revmatické horečky. Možná zde pramení pozdější přehnané obavy o vlastní zdraví.
Po ukončení povinné čtyřleté docházky do základní školy nastoupil Kurt Gödel do druhého státního německého gymnázia na Wawrastrasse (dnes Hybešova 15). Mezi nejoblíbenější předměty mladého gymnazisty patřily fyzika, jazyky a náboženství. Jediná dvojka na jeho vysvědčeních je kuriózně z matematiky v pololetí primy. Na podzim roku 1924, ve svých osmnácti letech, odešel na Vídeňskou univerzitu studovat fyziku. Do Brna se vracel jen kvůli návštěvě rodičů nebo pro knihy do technické knihovny (dnes jedna z budov Masarykovy univerzity, Komenského nám. 2).
Kurt Gödel patřil do stejné farnosti jako jeho matka, Marianna Gödelová, rozená Handschuhová, která Červený kostel navštěvovala.
Posluchárna Kurta Gödela na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně byla slavnostně otevřena v roce 2006 při příležitosti oslav 100. výročí jeho narození.
Gödelova budova v Technologickém parku.
Tvář Kurta Gödela je symbolem Fakulty informatiky. Jeho portrét nese avers fakultní medaile, kterou spolu s žezlem vytvořil sochař a umělecký litec Jaromír Gargulák. Na reversu se nachází znak fakulty.
Centrum popularizace přírodních věd - astronomie, fyziky a matematiky především.
Ti, kteří nesou a kultivují odkaz Kurta Godela v jeho rodném městě.
Vše, co jste kdy chtěli vědět o Brně, a nenapadlo vás se nikdy zeptat.
Encyklopedie města Brna
Internetová encyklopedie dějin Brna
Společnost Kurta Gödela
Jiří Sláma, P. Vachůta, Muzeum města Brna, Richard Arens, Oskar Morgenstern, Alan Richards, A. G. Wightman (Shelby White and Leon Levy Archives Center, Institute for Advanced Study, Princeton, NJ, USA), Vysoké učení technické v Brně
Pekařská 5
Pellicova 8a
Opletalova ulice 5
Hybešova 15
Komenského nám. 218/4 (kostel Jana Amose Komenského)
Božetěchova 2/04
Technická 2995/21
Botanická 554/68
